AfD vyhrála volby v Sasku-Anhaltsku s rekordními 44,4 procenty
Alternativa pro Německo (AfD) zvítězila v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku se ziskem 44,4 procenta hlasů a stala se nejsilnější stranou v magdeburském parlamentu. Výsledek vyvolal mezinárodní ohlas a zvýšil tlak na spolkovou vládu kancléře Friedricha Merze.
V nedělních volbách bylo v Sasku-Anhaltsku vyzváno k účasti 1,7 milionu voličů. Volební účast dosáhla v 16:00 hodnoty 65,3 procenta, což představuje nárůst o přibližně 24 procent oproti stejnému času v roce 2021. AfD získala 44,4 procenta hlasů, což je její dosud nejlepší výsledek v zemských volbách a nejlepší výsledek jakékoli strany v tomto typu voleb za posledních deset let. V roce 2021 přitom strana získala 20,8 procenta.
Druhá skončila CDU premiéra Svena Schulzeho s historicky nejnižším výsledkem 18,4 procenta. V roce 2021 přitom CDU pod vedením Reinera Haseloffa vyhrála se ziskem 37,1 procenta. Třetí skončila Die Linke s 9,3 procenta, následují Zelení s 8,7 procenta, SPD s 8,4 procenta a BSW s 5,0 procenta. FDP nepřekonala pětiprocentní hranici, když získala 2,2 procenta.
Celostátní spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová uvedla, že výsledek vysílá „jasný signál do Berlína“. Hlavní kandidát Ulrich Siegmund prohlásil, že strana „píše historii“ a voliči dali najevo, že „takto to dál nemůže pokračovat“. Siegmund představil desetibodový program pro prvních sto dní, který zahrnuje urychlená vyhoštění, pracovní povinnost pro žadatele o azyl, oddělené třídy pro jejich děti a zákaz duhových vlajek ve školách. Spolupředseda strany Tino Chrupalla ironicky poděkoval kancléři Merzovi za pomoc v kampani a připomněl jeho návštěvu v Meklenbursku-Předním Pomořansku, kde podle něj kancléř pouze snědl tři rybí sendviče a odjel.
Kancléř Friedrich Merz, zvolený v květnu 2025, čelí po volbách tlaku na odstoupení. V lednu 2022 přitom na sociální síti sliboval: „Můžeme opět dosáhnout až 40 % a snížit podporu AfD na polovinu. To je možné! Musíme však na to vytvořit předpoklady. To je náš úkol.“ Místo toho se preference CDU drží na 24 procentech, zatímco podpora AfD se zdvojnásobila. Šéfka kancléřství Nina Warkenová označila výsledek pro CDU za „zlomový bod“ a „velmi, velmi těžký výsledek“. Merz však trvá na tom, že „lidé zvenku se snaží vrazit klín do naší Unie“ a výsledek neohrožuje stabilitu federální vlády.
Vládnoucí strany odmítají s AfD spolupracovat, což ztěžuje sestavení většinové koalice. CDU by mohla vytvořit menšinovou vládu s SPD a Zelenými, kterou by musela tolerovat Die Linke. Merz však spolupráci s levicí vyloučil s tím, že „AfD i Strana levice mají s Unií takové zásadní rozdíly, že spolupráce nepřichází do úvahy“. Ministr obrany Boris Pistorius a premiér Bádenska-Württemberska Cem Özdemir mezitím ve společném komentáři vyzvali k urychlenému zahájení řízení o zákazu AfD. Ministr vnitra Durynska Georg Maier varoval před bezpečnostními riziky v případě, že by AfD získala přístup k citlivým kontrarozvědným údajům.
Výsledky voleb sledovala mezinárodní média. Washington Post a Wall Street Journal poukázaly na historické vítězství, ale vyjádřily pochybnosti o schopnosti AfD sestavit vládu. Le Monde a BBC citovaly Siegmundova slova o psaní historie, přičemž BBC zmínila, že vnitřní bezpečnostní služba klasifikuje místní AfD jako krajně pravicovou. Financial Times interpretovaly výsledek jako prolomení strategie „protipožární zdi“ etablovaných stran. Čínská agentura Sin-chua a ruský Kommersant informovaly o rekordním zisku AfD a vysoké účasti.
Další zemské volby se uskuteční 20. září v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Sociálnědemokratická premiérka Manuela Schwesigová má podle průzkumů šanci na zisk kolem 30 procent hlasů a sestavení vlády s levicí nebo CDU. I v tomto regionu je však AfD s přibližně 35 procenty nejsilnější stranou v průzkumech.