Česko nezavede euro ani za deset let, shodli se experti

Přijetí eura v Česku je především politická otázka a země na jednotnou evropskou měnu nepřistoupí ani za deset let. Shodli se na tom experti během debaty na Univerzitě Pardubice, podle nichž politici rozhodnutí odkládají kvůli nízké podpoře veřejnosti.

Vůle Čechů přijmout euro kolísá s ohledem na hospodářskou situaci, v porovnání s dalšími státy mimo eurozónu však patří mezi nejnižší. Politici se proto pro přijetí měny nerozhodli, protože se snaží vyhovět voličům kvůli znovuzvolení. Ředitel měnové sekce České národní banky Petr Sklenář uvedl, že „euro je politický projekt, tvorba eurozóny nebyla o tom, že je to ekonomicky výhodné, ale vznikla kvůli posílení integračního procesu“.

Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl připomněl, že debata o euru trvá více než dvacet let a politické elity rozhodnutí opakovaně odsunují. „Každá elita odkládá euro do politického nekonečna. Je to zvyk typicky český,“ dodal Hampl s tím, že Česko může fungovat s vlastní měnou, pokud bude jeho monetární a fiskální politika lepší než průměr eurozóny.

Hampl zároveň upozornil na paradox eurozóny, kde by společná měna měla vést k větší rozpočtové disciplíně, dlouhodobá data ale ukazují opačný trend. Jako příklad uvedl Bulharsko, které se po vstupu do eurozóny dostalo do nadměrného rozpočtového deficitu, a varoval před přenášením odpovědnosti za hospodaření na ostatní členy unie. Zavedení eura podle něj neznamená automaticky urychlení hospodářského růstu.

S názorem na hospodářský růst souhlasil i bývalý slovenský vládní zmocněnec pro zavedení eura Ivan Štefanec, který však přijetí eura na Slovensku v roce 2009 hodnotil pozitivně. „Že Slovensko začíná zaostávat za Českem a sousedními státy je dáno hospodářskou politikou. Zvýšili se daně, zhoršilo podnikatelské prostředí,“ řekl Štefanec. Dodal, že Slovenská národní banka považuje očekávání za naplněná, protože euro sice nemůže nahradit rozpočtovou politiku, ale pomohlo šanci na růst.

Většina diskutujících se shodla, že Česko bude i za deset let platit korunou, ačkoli předseda představenstva Krajské hospodářské komory Pardubického kraje Tomáš Ditrt vyjádřil osobní přání opačné situace. „Já bych si strašně přál, abychom za deset let platili eurem, to by znamenalo, že eurozóna a Česká republika jsou v dobrém stavu,“ uvedl Ditrt. Upozornil, že koruna dosud nebyla překážkou růstu a samotná změna měny neodstraní základní problémy bránící přibližování se ekonomické úrovni průměru Evropské unie. Přijetí eura by sice firmám usnadnilo plánování, současně by ale změnilo prostředí, na které jsou zvyklé.

Zdroj: České noviny