Eurozóna platí za obsluhu dluhu o téměř 50 procent více než Česko, upozorňuje Kovanda

Ekonom Lukáš Kovanda na sociální síti X uvedl, že eurozóna jako celek platí za obsluhu veřejného dluhu o téměř 50 procent více než Česká republika, přičemž vklady českých střadatelů po očištění o inflaci zhodnocují o dvě procenta ročně, zatímco v eurozóně je zcela požírá inflace.

Podle údajů Evropské centrální banky platila eurozóna loni za obsluhu dluhu 1,9 procenta HDP, zatímco Česko podle dat Evropské komise pouze 1,3 procenta HDP. Kovanda vyčíslil, že pokud by Česko platilo za obsluhu dluhu ve stejném poměru k HDP jako eurozóna, vydalo by v příštím roce ze státního rozpočtu na úrokové platby 181 miliard korun namísto 130 miliard korun uvedených v návrhu rozpočtu, tedy o 51 miliard korun více.

Kovanda se opírá o studii portugalských ekonomů Antónia Afonsa a Catariny Farinhy Mirandy, která vyšla ve vědeckém žurnálu Empirica, oficiálním periodiku Rakouské ekonomické asociace. Autoři analyzovali data z let 1990 až 2021 a pomocí takzvaných fiskálních reakčních funkcí zkoumali, jak jednotlivé země reagují na rostoucí veřejný dluh, a to včetně období před vznikem eura v roce 1999.

Výsledky studie ukázaly, že reakce zemí eurozóny na růst dluhu je výrazně slabší než u evropských států mimo eurozónu. Vlády zemí platících eurem zlepší primární rozpočtové saldo při zvýšení dluhu v průměru jen o 0,046 procentního bodu, zatímco ve státech mimo eurozónu je reakce více než dvojnásobná a dosahuje přibližně 0,104 procentního bodu. Podle autorů studie členství v eurozóně oslabuje tlak finančních trhů na jednotlivé vlády, protože investoři předpokládají větší pravděpodobnost evropské pomoci v krajní situaci, což ekonomové označují jako morální hazard.

Průměrná úroková sazba na nových termínovaných vkladech činí podle nejnovějších údajů centrálních bank 2,1 procenta v eurozóně a 3,3 procenta v Česku. Čeští střadatelé tak mají na svých vkladech o 57 procent lepší úrokovou sazbu. Meziroční inflace byla letos v červenci podle harmonizovaných dat Eurostatu v eurozóně na úrovni tří procent, zatímco v Česku dosahovala 1,3 procenta.

Po očištění o inflaci čeští střadatelé na termínovaných vkladech reálně inkasují dvě procenta, zatímco reálný úrok v eurozóně činí záporných 0,9 procenta. Kovanda shrnul, že nižší úrokové sazby v eurozóně si vybírají dvojí daň, protože členské státy platí na obsluze dluhu průměrně o takřka 50 procent více než Česko a střadatelé v eurozóně spořením reálně chudnou.