Havlíček: Evropa vstupuje do další energetické krize, náklady porostou

Evropa vstupuje do další fáze energetické krize, přičemž největší dopady pocítí střední Evropa včetně Česka. Na energetickém summitu Vysoké školy ekonomické to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček s tím, že náklady na energie budou v příštích měsících růst.

Velkoobchodní cena zemního plynu pro evropský trh na začátku týdne vystoupala na nejvyšší úroveň od konce roku 2022. Termínový kontrakt s říjnovým dodáním ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku přesáhl 84 eur, tedy asi 2040 korun za megawatthodinu. V průběhu týdne sice cena klesla na zhruba 78 eur, což je asi 1896 korun, i tak jde ale o více než dvojnásobnou úroveň oproti začátku roku. Spolu s plynem výrazně roste také cena elektřiny.

„Vstupujeme do další fáze energetické krize. Války na Ukrajině a na Blízkém východě eskalují ceny. Zatím se to sice zákazníků tolik nedotýká, protože ceny na burze se k nám dostávají přes dlouhodobé kontrakty, postupně ale budou ceny energií se zpožděním několika měsíců stoupat,“ uvedl Havlíček.

Česko bude v Evropské unii hledat spojence pro stabilizační opatření a omezit chce především fungování emisních povolenek. „Potřebujeme s tím něco udělat a provést opatření. Hledáme proto v Evropě koalice, abychom je prosadili,“ řekl ministr. Zaměřit se chce na odložení připravovaného systému ETS 2, který od roku 2028 počítá s rozšířením povolenek na silniční dopravu a vytápění budov. Zároveň bude Česko usilovat o omezení stávajícího systému ETS 1 alespoň pro některé průmyslové obory.

Havlíček upozornil, že evropské ceny energií jsou výrazně vyšší než v jiných částech světa kvůli systému závěrného zdroje, kde cenu elektřiny určuje plyn. Ve střední Evropě se podle něj negativně projevuje také odpojení německých jaderných elektráren. „Evropa udělala chyby, překotně některé změny. Ztratili jsme tím 20 let. Nebude to trvat o moc méně, než to napravíme. Musíme stabilizovat Evropu s ohledem na nižší závislost a potřebu vybudovat nové zdroje,“ dodal.

Vláda je v případě dalšího růstu cen na energetickém trhu připravena stanovit maximální ceny elektřiny u výrobců i dodavatelů. Ministr ale neupřesnil, při jaké výši tržních cen by k tomuto kroku kabinet přistoupil. Podle Havlíčka by toto opatření nemělo žádný dopad na státní rozpočet.