Každé jedenácté dítě narozené v Česku má cizí občanství

Zhruba každé jedenácté dítě, které se loni v Česku narodilo, nemělo české občanství, což představuje 7249 chlapců a děvčat s oběma rodiči ze zahraničí. Vyplývá to z údajů o demografickém vývoji za minulý rok, které zveřejnil Český statistický úřad.

Celkem loni přišlo v České republice na svět 77 600 dětí, což je nejméně od začátku sledování v roce 1785. Experti poukazují na to, že v dalších letech může být počet ještě nižší kvůli slabým ročníkům ve věku rodičů. Podíl narozených cizinců se za deset let téměř ztrojnásobil a vzrostl z 3,3 na 9,3 procenta, zatímco v roce 2016 byl cizinec každý třicátý narozený.

Na konci loňského roku evidovalo ministerstvo vnitra 1,13 milionu cizinců, kteří tvořili desetinu obyvatel republiky, oproti 496 400 osobám v roce 2016. Lidé ze zahraničí přispívají k růstu ekonomiky a bez jejich příchodu by země začala vymírat. V Praze mělo loni cizí občanství 23 procent narozených, naopak nejnižší podíl 3,2 procenta zaznamenal Moravskoslezský kraj.

Tři pětiny narozených s cizím občanstvím tvořili v roce 2025 ukrajinští chlapci a děvčata, kterých bylo 4211, následovalo 804 dětí se slovenským a 636 s vietnamským občanstvím. Do roku 2021 tvořily děti s ukrajinským občanstvím kolem čtvrtiny narozených cizinců, od začátku války v roce 2022 se jejich podíl drží zhruba na 58 procentech.

Podle statistiků je v Česku více narozených s rodinnou vazbou do zahraničí, kteří loni tvořili skoro 13 procent všech dětí. Matku z ciziny mělo minulý rok kolem 10 000 narozených chlapců a děvčat, otce pak asi 9600. Český statistický úřad uvedl, že do roku 2021 byly mezi rodičkami nejpočetnější Slovenky, od roku 2022 jsou to Ukrajinky, a čtvrté místo patří ruským matkám a rumunským otcům.

Zdroj: Echo24