Kovanda: Proč bitcoin roste více než zlato?
Americké ministerstvo financí začalo skupovat dlouhodobé státní dluhopisy a financovat se krátkodobým dluhem, čímž fakticky opakuje historickou Operaci twist. Podle ekonoma Lukáše Kovandy tento krok uměle zlevňuje hypotéky na přání prezidenta Donalda Trumpa, oslabuje dolar a nutí investory přesouvat kapitál do bitcoinu, který aktuálně roste výrazněji než zlato.
Kořeny současné situace sahají do roku 1961, kdy se John F. Kennedy nastěhoval do Bílého domu a Ameriku zachvátila taneční mánie jménem twist, kterou proslavil Chubby Checker. Kennedy čelil recesi a potřebě levnějších dlouhodobých úvěrů, zatímco vyšší krátkodobé sazby v Evropě způsobovaly v systému Bretton Woods odtok zlata z USA při fixním kursu 35 dolarů za unci. Fed tehdy začal nakupovat dlouhodobější dluhopisy a omezovat krátkodobé, aby výnosovou křivku zkroutil a zabránil spekulacím centrálních bank na devalvaci dolaru na 40 dolarů.
O pětašedesát let později se tento motiv vrací, avšak hlavním aktérem není Fed, nýbrž americké ministerstvo financí. To se rozhodlo zvýšit odkupy dlouhodobých státních dluhopisů a financování státu výrazněji opřít o krátkodobé dluhopisy, čímž odebírá trhu část úrokového rizika. Nejedná se o kvantitativní uvolňování, protože ministerstvo netiskne nové peníze, ale pouze mění skladbu dluhu drženého soukromým sektorem.
Do hry vstupuje i postoj nového šéfa Fedu Kevina Warshe, který prosazuje co nejmenší bilanci centrální banky a velkou bilanci označuje za fiskální politiku v přestrojení. Ministerstvo financí tak svými zásahy vychází vstříc prezidentu Donaldu Trumpovi, který si přeje nízké úrokové sazby a levnější hypotéky. Trump se tím vyhýbá konfliktu s Fedem, který by znamenal přiznání chyby v nominaci Warshe i jeho předchůdce Jeroma Powella, a zároveň dosahuje svého cíle skrze jemu podřízený resort.
Spojené státy vykazují vysoké schodky a kupí obří dluh, za což by trh za normálních okolností žádal vyšší dlouhodobý výnos. Pokud Washington tyto výnosy drží uměle nízko, riziko nezmizí, ale projeví se slabším dolarem, protože investoři nezískávají adekvátní výnos za podstoupené riziko. Investoři proto hledají zajištění proti znehodnocujícímu dolaru, takzvaný „debasement trade“, a obracejí se na aktiva nenesoucí úrok, jako je zlato a bitcoin.
Bitcoin při tomto trendu roste výrazněji než zlato ze tří fundamentálních důvodů. Zaprvé je jeho trh menší, takže stejný příliv kapitálu s jeho cenou pohne mnohem více než s globálním trhem zlata. Zadruhé je bitcoin mimořádně citlivý na globální likviditu a funguje jako rizikové aktivum s vysokou monetární betou, které na očekávání slabšího dolaru reaguje násobně silněji.
Třetím a nejzásadnějším rozdílem je nabídka, protože když zlato zdraží, rostou zisky těžařů, otevírají se nové doly a roste recyklace. V případě bitcoinu však emisní křivka zůstává neměnná a je daná protokolem. Pokud jeho cena vzroste z 80 tisíc na 160 tisíc dolarů, těžaři pouze zvýší konkurenci a obtížnost digitální těžby, ale nevytvoří více bitcoinů.