Kovanda: Zvýšení daní z dividend a neřestí nepřinese státu ani 10 miliard
Ekonom Lukáš Kovanda upozornil, že plánované zvýšení daní z dividend, investičních nemovitostí, tabáku, alkoholu či kratomu nepřinese státnímu rozpočtu dodatečných 10 miliard korun. Podle jeho výpočtů vláda Andreje Babiše těmito opatřeními nevyřeší očekávaný schodek 389 miliard korun pro příští rok.
Babiš nedávno zmínil možnost zvýšení zdanění dividend z 15 na 25 procent. České domácnosti přitom podle národních účtů získaly jen za první pololetí roku 2025 z rozdělovaných důchodů společností 27 miliard korun. Při orientačním ročním objemu 50 až 60 miliard korun by zvýšení sazby o deset procentních bodů mechanicky znamenalo pět až šest miliard korun dodatečné daně.
Daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou je však sdílenou daní. V roce 2026 připadá 25,93 procenta výnosu obcím, 10,23 procenta krajům a pouze 63,84 procenta státnímu rozpočtu, což by z pěti miliard přineslo pokladně jen přibližně 3,2 miliardy. Nelze ani počítat s tím, že by vyšší daň postihla 340 miliard korun, které si v roce 2025 rozdělili zahraniční vlastníci, jelikož velká část těchto dividend je při splnění zákonných podmínek od srážkové daně osvobozena.
Kovanda zároveň korigoval Babišovo srovnání s Německem a Rakouskem. V Německu činí daň z kapitálových příjmů bez církevní daně standardně 26,375 procenta a existuje roční nezdaněný paušál 1000 eur na osobu, zatímco v Rakousku je sazba 27,5 procenta. Obě země ale uplatňují evropský režim mateřských a dceřiných společností, který při alespoň desetiprocentním podílu drženém po dobu jednoho roku osvobozuje dividendy od srážkové daně.
Vyšší zdanění investičních bytů zatím nelze rozpočtově ocenit, protože neexistuje konkrétní návrh a sto procent výnosu daně z nemovitých věcí náleží obcím. Větší prostor vidí ministryně financí Alena Schillerová u zdanění hazardu, kde se sázení přesouvá na internet. Daň z online hazardu patří celá státnímu rozpočtu, zatímco u kamenných technických her dostává stát 55 procent a u ostatního neinternetového hazardu pouze 35 procent.
U návykových látek je nejkonkrétnější kratom, u něhož Schillerová odhaduje přínos kolem 1,2 miliardy korun, a dále se řeší zahřívané tabákové výrobky či nikotinové sáčky. U tvrdého alkoholu ministerstvo připouští, že růst spotřební daně nevede k odpovídajícímu růstu inkasa kvůli přesunu do šedé ekonomiky. Celkově mohou tyto změny přinést spíše vyšší jednotky miliard korun, což podle Kovandy nevyřeší schodek blížící se 400 miliardám a vláda se od roku 2028 nevyhne úsporám na výdajové straně.