KPMG: Stát při nákupu NET4GAS nevyjednával a převzal dluhy 33 miliard korun
Stát a společnost ČEPS při nákupu provozovatele plynovodů NET4GAS nevyjednávaly o ceně a převzaly dluhy firmy ve výši zhruba 33 miliard korun. Vyplývá to z auditu společnosti KPMG, na jehož závěry upozornil server Info.cz.
Auditoři vyslovili vážné pochybnosti o tom, zda stát i ČEPS jednaly s péčí řádného hospodáře. Rozhodnutí o transakci padlo na základě neúplných informací, přičemž nové vedení ČEPS kvůli těmto zjištěním podalo již 1. září trestní oznámení.
Nákup plynárenské společnosti proběhl na podzim 2023 na základě rozhodnutí tehdejší vlády a závazného pokynu ministra průmyslu Jozefa Síkely. Podle KPMG stát nevyužil svou vyjednávací pozici, ačkoli prodávající strany Allianz a Borealis Infrastructure měly důvod se firmy zbavit.
„Kupní cena byla stanovena při horní hranici hodnoty, přestože finanční tíseň i časový tlak byly na straně prodávajícího; výhodnější vyjednávací pozice kupujícího nebyla využita,“ uvádí se v auditu. Stát převzal všech 33 miliard korun dluhů bez jejich odpisu a zaplatil dalších 5 miliard korun.
Zpráva upozorňuje, že před transakcí nebyla dostatečně posouzena možnost insolvence, která mohla umožnit získání aktiv za výhodnějších podmínek. „U N4G nebyla zvážena varianta úpadku targetu ani možnost výhodnějšího nabytí aktiv v insolvenci, ačkoli riziko úpadku bylo současně identifikováno,“ cituje server Info.cz forenzní prověrku.
Server Info.cz připomíná předchozí jednání o prodeji s miliardářem Danielem Křetínským, který požadoval odpis části dluhů. Do jednání následně vstoupil Síkela a stát přistoupil na převzetí celého dluhu a úhradu 5 miliard korun, přičemž vláda nákup schválila 27. září 2023 v tajném režimu.
Poradenské společnosti Citigroup, EY a Grant Thornton byly podle auditu vybrány bez výběrového řízení a prověrka NET4GAS nebyla před rozhodnutím dokončena v plném rozsahu. „Rozhodnutí bylo přijato na základě neúplného obrazu o rizikovém profilu nabývaného podniku,“ konstatuje zpráva.
KPMG zároveň kritizuje časový tlak ze strany prodávajících, který sloužil k omezení standardních procedur. „Časová naléhavost vnesená prodávajícími, deklarovaná tíseň vycházela výlučně z požadavků prodávajících a sloužila k omezení standardních procedur, aniž by odpovídala vlastní potřebě kupujícího,“ stojí ve zprávě.
Nové vedení ČEPS v čele s Janem Kalinou trestní oznámení podalo, aniž by uvedlo, na koho přesně míří; podle Info.cz se zjevně týká postupu předchozího vedení a okolností Síkelova příkazu. KPMG v závěru uvádí, že „chybí prokazatelné cenové vyjednávání“ a z dokumentace nelze doložit informované rozhodování s odpovídající péčí.
Další pochybnosti se týkají možného osobního angažmá Jozefa Síkely, jelikož administrátorem emise dluhopisů NET4GAS z roku 2021 byla Česká spořitelna ze skupiny Erste, v jejímž představenstvu Síkela dříve působil a nárokoval si nevyplacené bonusy ve výši 737 456 eur, tedy zhruba 18,4 milionu korun. Info.cz upozorňuje, že právě absence vyjednávání o odpisu dluhů, z nichž 18,5 miliardy korun tvořily dluhopisy NET4GAS, vyvolává otázky, přičemž Český rozhlas v červenci poukázal na to, že vláda v usnesení výslovně neuvedla kompenzaci nákupu ze státního rozpočtu.