Německý kancléř Merz je po zemských volebních debaklech CDU pod tlakem

Německý kancléř Friedrich Merz čelí nejisté budoucnosti ve funkci poté, co jeho Křesťanskodemokratická unie utrpěla výrazné ztráty v zemských volbách v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku. Německá média v komentářích upozorňují na historický neúspěch strany a spekulují o možném vnitrostranickém převratu.

Kancléřova strana prohrála boj o berlínskou radnici a v Meklenbursku-Předním Pomořansku se vůbec nedostala do zemského sněmu. Řada médií ocenila Merzovo nedělní vystoupení krátce po zveřejnění prvních prognóz jako chytrý tah, protože v tu chvíli ještě nebyl známý plný rozsah škod. Předseda vlády při této příležitosti zdůraznil, že hodlá zůstat ve funkci a pokračovat v započatých reformách.

Časopis Der Spiegel varoval, že členům strany je jasné, že už nejde jen o Merze, ale o samotnou existenci CDU. „Kancléř má před sebou ožehavé dny,“ napsal list. Zároveň ocenil Merzův projev, ve kterém podle redakce vystoupil muž rozpoznávající vážnost situace. „Nadcházející dny ukáží, zda se po zákulisním šuškání někdo odváží kancléře svrhnout,“ dodal Der Spiegel.

List Süddeutsche Zeitung označil výsledek v Berlíně za porážku a v Meklenbursku-Předním Pomořansku za katastrofu. V hlavním městě skončila konzervativní CDU pod vedením Stefana Everse na druhém místě s 18,8 procenta za vítěznou radikálně levicovou stranou Levice, která získala 25,7 procenta hlasů. V Meklenbursku-Předním Pomořansku strana nepřekonala pětiprocentní hranici, což se v žádných zemských volbách od roku 1949 ještě nestalo. „CDU už je jen vlastním stínem,“ shrnuly Süddeutsche Zeitung.

Deník Die Zeit označil výsledek za historickou porážku a účet za reformní kurz, přičemž varoval, že jakýkoliv obrat by důvěryhodnost strany definitivně zničil. Podle deníku Bild Merz svým večerním vystoupením debatu o své budoucnosti v zárodku zastavil, není však jasné, na jak dlouho. Bild zároveň upozornil, že po vítězství Alternativy pro Německo v Meklenbursku-Předním Pomořansku a Levice v Berlíně vyvstává otázka, jak chtějí středové strany zabránit dalšímu posilování politických okrajů.