Průzkum: Tři čtvrtiny vládních voličů schvalují škrty v rozpočtech ČT a ČRo
Plánovaná změna financování České televize a Českého rozhlasu rozděluje českou společnost podle toho, koho lidé volí. Zatímco 75 procent příznivců vládních stran považuje snížení rozpočtů veřejnoprávních médií po zrušení koncesionářských poplatků za správný krok, 71 procent voličů opozice plánované škrty odmítá. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS pro server Novinky.
Šetření proběhlo 26. a 27. října, tedy krátce po vyhroceném nočním jednání v Poslanecké sněmovně, kde vládní většina 24. září nad ránem poslala novelu do dalšího legislativního procesu. Krok vyvolal bouřlivé reakce opozice i protesty části veřejnosti.
Politická analytička NMS Tereza Friedrichová upozornila, že téma reformy veřejnoprávních médií se vyostřilo prakticky přes noc. „U vládních voličů pozorujeme, že se semknuli kolem svých stran,“ uvedla.
Rozdíly mezi tábory se podle průzkumu projevují ve všech otázkách souvisejících se změnou financování i se způsobem projednávání novely. Neshoda panuje rovněž v pohledu na samotné snížení rozpočtu obou médií. Koalice počítala s tím, že by ČT a ČRo dostávaly ze státního rozpočtu ročně celkem zhruba o 1,4 miliardy korun méně, než nyní vyberou na poplatcích. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale připustil, že ve hře je i jiný model financování.
Výzkum se respondentů ptal také na to, zda je podle nich cílem vládní reformy zvýšení vlivu kabinetu na vysílání. Ani zde nedošlo ke shodě: 44 procent dotázaných s tvrzením rozhodně nebo spíše souhlasí, 42 procent rozhodně či spíše nesouhlasí.
Oproti květnu nastal u této otázky významný posun, především mezi vládními voliči. Tehdy 32 procent stoupenců Motoristů uvedlo, že cílem reformy rozhodně není zvýšit vliv na vysílání, nyní jejich podíl stoupl na 40 procent. U voličů ANO se jednalo o 36 procent v květnu, aktuálně je jich 47 procent. Friedrichová vysvětlila, že po nočním jednání a ostré kritice opozice se z reformy stal symbol sporu vlády s opozicí a vládní voliči ji začali silněji hájit.
Téma poplatků přitom voliči vládních stran považují za důležité, nikoliv však zásadní. Jako klíčovou záležitost jej vnímá pouze pětina voličů ANO, dalších 36 procent příznivců hnutí věc považuje za důležitou, ovšem ne prioritní. Mezi voliči SPD jde o zásadní téma pro 15 procent, dalších 41 procent jej hodnotí jako důležité, nikoliv prioritní. U Motoristů považují věc za klíčovou pouhá dvě procenta.
Ještě menší důležitost přikládají reformě médií stoupenci opozičních stran a hnutí. Pouze 15 procent voličů koalice Spolu, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09, vidí téma jako zásadní a 16 procent jako důležité. „Opoziční voliči reformu chápou jako útok na nezávislost médií a demokracii a vadí jim i způsob, jakým ji vláda prosazuje,“ dodala analytička NMS.
Zdroj: České noviny