Rusko vyšle do Abú Zabí delegaci na vyšší úrovni. Může to znamenat posun k věcnějšímu jednání, píše Bloomberg
Ruská delegace na jednání s Ukrajinou ve Spojených arabských emirátech bude složena z výše postavených zástupců než v předchozích kolech. Podle agentury Bloomberg to může naznačovat, že Moskva je připravena přejít k věcnějším rozhovorům zaměřeným jak na politické, tak na vojenské otázky.
Jednání se uskuteční v úterý a ve středu 10. a 11. listopadu. Ruskou delegaci povede Vladimir Medinskij, poradce ruského prezidenta Vladimira Putina. Jejími členy budou náměstci ministrů zahraničí Sergej Rjabkov a Michail Galuzin, šéf vojenské rozvědky Igor Kosťukov a vysoce postavený důstojník ruského generálního štábu Jurij Žigarlovskij.
Ukrajinský vyjednávací tým podle zdrojů Ukrajinské pravdy hledá způsoby, jak rozšířit rozsah diskuse o podmínkách ukončení války. Kyjev chce přesunout konverzaci od úzkých a nevyřešených územních požadavků Moskvy k širšímu tématu budoucího bezpečnostního systému Ukrajiny a Evropy. Ukrajinská strana proto navrhuje nediskutovat nejprve o tom, kdo získá to či ono území, ale zaměřit se na otázku, jaký bude mír po skončení války.
Zvláštní vyslanci amerického prezidenta Steve Witkoff a Jared Kushner údajně předložili ruskému prezidentovi Putinovi myšlenku prodiskutovat nový bezpečnostní model. Putin s tím zřejmě souhlasil.
Kushner spojil svou snahu o mír na Ukrajině s výzvou k širším multilaterálním rozhovorům mezi Ruskem a Evropou o poválečné bezpečnosti kontinentu. List Washington Post napsal, že podle úředníka obeznámeného s jednáními je Kushnerovým vzorem Rada NATO-Rusko. Ta byla zřízena po studené válce, ale v roce 2014 byla pozastavena poté, co Rusko napadlo Ukrajinu a anektovalo Krym.
Kushner ve svém prohlášení zveřejněném ve čtvrtek večer na síti X uvedl, že pokud bude příští týden v Abú Zabí dosaženo pokroku, doufá, že evropské národy „přejdou k širšímu multilaterálnímu formátu s jejich přímou účastí“. Chce dospět k opatřením, jako jsou „permanentní bezpečnostní konzultace, spolehlivá krizová komunikace, větší vojenská transparentnost, reciproční opatření ke snížení rizik eskalace a trvalý rámec pro dlouhodobou evropskou bezpečnost a stabilitu“.
Zdroj: Echo24