Růst české ekonomiky předstihl EU, státní dluh vzrostl na 3,7 bilionu
Česká ekonomika loni rostla rychleji než unijní průměr, zároveň se ale prohloubilo zadlužení státu na 3,7 bilionu korun. Vyplývá to ze stanoviska Nejvyššího kontrolního úřadu ke státnímu závěrečnému účtu, který úřad ze zákona zveřejňuje do konce srpna.
Zatímco česká ekonomika loni vzrostla o 2,6 procenta, evropský průměr představoval 1,5 procenta. Státní rozpočet skončil schodkem 290,7 miliardy korun, což bylo proti plánu o téměř 50 miliard korun víc. Státní dluh se zvýšil na 3,7 bilionu korun a výdaje na něj dosáhly 98 miliard korun.
Nepodařilo se odstranit slabiny, které ohrožují budoucí konkurenceschopnost země, uvedl v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad. Mezi hlavní hrozby řadí nízkou produktivitu práce, vysokou energetickou náročnost a stárnutí populace.
„Českou ekonomiku brzdí vysoké ceny energií a o klíčových reformách se už ani nemluví, natož aby vláda nějakou spustila,“ uvedl ve stanovisku prezident NKÚ Miloslav Kala.
Výpadek příjmů z emisních povolenek
K vyššímu schodku přispěly nižší než očekávané příjmy z prodeje emisních povolenek. Místo plánovaných 30 miliard korun stát získal 13,7 miliardy korun. Bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) obhajoval plánovaný výnos tím, že jde o odborný odhad ministerstva životního prostředí. NKÚ však poznamenává, že podobná situace s nenaplněním příjmů se opakuje od roku 2022.
Stanjura už v lednu uvedl, že reálný deficit byl kolem 250 miliard korun, protože část očekávaných peněz z EU dorazí až letos. Pro letošní rok je schválen schodek 310 miliard, pro příští rok počítá vláda podle svých dosavadních vyjádření s deficitem pod 400 miliard.
Dlouhodobá udržitelnost a státní dluh
Miloslav Kala konstatoval, že schodky v řádu stovek miliard korun se staly běžnou součástí veřejných financí a řada výdajů nepřináší odpovídající výsledky z hlediska konkurenceschopnosti produktivity nebo inovační výkonnosti.
„Česká ekonomika loni rostla hlavně díky vyšší spotřebě domácností a počtu odpracovaných hodin než díky produktivitě práce. To ale není model, na kterém lze dlouhodobě stavět,“ uvedl prezident NKÚ.
Státní dluh se za poslední desetiletí zvýšil o dva biliony korun a úroky z něj se od roku 2021 více než zdvojnásobily. V příštím roce by měl dluh podle prognózy ministerstva financí překročit 4,4 bilionu korun a úroky by si měly vyžádat až 139 miliard korun.
Efektivita výdajů na dopravu a vědu
Do dopravy směřovalo loni ze státního rozpočtu téměř 129 miliard korun, tyto peníze ale podle NKÚ dosud nepřinesly očekávané výsledky.
„ČR udržuje relativně rozsáhlou a v některých oblastech málo využívanou železniční síť, jejíž provoz a údržba spotřebovávají značné prostředky, které by mohly být efektivněji využity na modernizaci klíčových tratí,“ míní kontroloři.
Ve vědě a výzkumu zůstává Česko podle úřadu inovátorem pouze na papíře. Stát loni podpořil vědu, výzkum a inovace částkou přesahující 54 miliard korun.
„Přesto se Česko nadále řadí mezi takzvané mírné inovátory a od cíle stát se do roku 2030 evropským inovačním lídrem zůstává daleko,“ stojí ve stanovisku NKÚ.