Šéf NATO Rutte: Éra spoléhání se na USA v obraně skončila

Generální tajemník NATO Mark Rutte a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedli, že skončila doba, kdy Evropa mohla delegovat odpovědnost za svou bezpečnost na Spojené státy. Na summitu aliance v Ankaře byly mezitím podepsány zbrojní kontrakty v hodnotě přes 50 miliard dolarů.

Na fóru obranného průmyslu, které se konalo v rámci 36. summitu NATO, byly podle serveru Euractiv podepsány smlouvy v celkové hodnotě přesahující 50 miliard dolarů. Aliance se pouští do významné modernizace vzdušných sil, když švédská společnost Saab postaví pro evropské země 10 letounů pro sledování a včasné varování GlobalEye. NATO upřednostnilo tyto stroje před americkým typem Boeing E-7 Wedgetail.

Formální jednání se společností Saab o nákupu letadel GlobalEye, která nahradí stárnoucí flotilu Boeingů E-3 Sentry známých jako AWACS, byla oficiálně zahájena. Smlouva ještě nebyla podepsána, odhadované náklady však činí 4,5 miliardy dolarů a dodávky by mohly začít kolem roku 2030. Server Bild v této souvislosti uvedl, že Německo odmítá rezoluci o posílení podpory Ukrajiny.

Spojenci se dále zavázali investovat v příštích pěti letech více než 40 miliard dolarů do schopností boje proti dronům a do konce roku 2027 pětinásobně zvýšit počet jejich operátorů. Západní země také hodlají pracovat na prototypu univerzální munice ráže 155 mm. Společnosti Lockheed Martin a Rheinmetall podepsaly memorandum o zřízení evropského centra pro taktické raketové systémy ATACMS a osm států včetně Německa a Turecka oznámilo záměr vytvořit společnou konstelaci vojenských satelitů.

Generální tajemník NATO Mark Rutte při této příležitosti oznámil novou éru transatlantické průmyslové spolupráce. Tyto projekty se však dostávají do rozporu s politikou Evropské komise, která vynakládá stovky miliard eur na stimulaci vlastního zbrojního průmyslu a omezuje roli externích aktérů.

„Plně vítáme evropské iniciativy, ale postupujeme s velkou opatrností, protože musí být co nejinkluzivnější,“ — uvedla Tarja Jaakkola, náměstkyně generálního tajemníka NATO pro obranný průmysl, inovace a vyzbrojování. Vlajkový program EU s názvem Bezpečné úvěry na nákup zbraní omezuje podíl produktů vyrobených mimo unii na 35 procent.

„Napětí v EU roste,“ — uznal Dan Kliman, viceprezident Německého Marshallova fondu, s tím, že strany musí najít střední cestu. Spojené království, Francie a Německo již zahájily vlastní iniciativu v hodnotě 50 miliard dolarů na podporu vývoje zbraní dlouhého doletu bez zapojení USA. Cílem projektu, na kterém bude v příštím desetiletí pracovat Londýn, Paříž, Berlín a další spojenci, je vytvořit úderné systémy schopné přesně zasáhnout cíle na vzdálenost přes 2000 kilometrů.

Šéf Pentagonu Pete Hegseth v červnu vyzval evropské spojence, aby se při obraně spoléhali především sami na sebe. „NATO 3.0 je uznáním, že se blok musí opět stát robustní vojenskou aliancí se skutečnými vojenskými odstrašujícími schopnostmi na kontinentu. Musí převzít odpovědnost za evropské obranné iniciativy,“ — řekl Hegseth.

Evropská unie však čelí vážným překážkám, protože není schopna zajistit trvalou jednotu a koordinaci mnohonárodních vojenských programů. Smlouvy se uzavírají mezi jednotlivými státy, z nichž každý má suverenitu nad veřejnými zakázkami, a Spojené království není členem EU. Zatímco Francie, Německo a možná Itálie usilují o vedoucí role, jen málo zemí akceptuje podřízené postavení a státy jako Polsko budou hájit přístup vedený USA.

Zásadním problémem zůstává kritická závislost evropské produkce na amerických komponentech, jako jsou naváděcí systémy, motory a elektronika. Brusel není připraven zcela přerušit vazby s Washingtonem s ohledem na evropský vojensko-průmyslový komplex.