Sváteční zavření obchodů přesouvá tržby k pumpám, velké prodejny ztratí 700 milionů

Ekonom Lukáš Kovanda upozornil, že sváteční zavření velkých obchodů připraví dotčené prodejny v čistém vyjádření přibližně o 500 až 900 milionů korun tržeb, přičemž středový odhad činí zhruba 700 milionů. Podle jeho analýzy zveřejněné na síti X toto opatření diskriminuje velké řetězce a přesouvá celospolečenské bohatství k čerpacím stanicím a malým obchodům.
Dne 28. září, kdy Česko slaví Den české státnosti, musí podle zákona zůstat zavřené maloobchodní prodejny s prodejní plochou přesahující 200 metrů čtverečních. Zákaz se týká zejména supermarketů, hypermarketů, velkých prodejen elektroniky, nábytku, oděvů či obchodních center, zatímco výjimku mají čerpací stanice, lékárny nebo prodejny na letištích a dopravních uzlech. Hrubý výpadek tržeb za normálního provozu by podle Kovandy činil 1,5 až 1,8 miliardy korun.

Toto číslo však nepředstavuje skutečnou ekonomickou ztrátu, protože velká část nákupů se přesune na jiný den nebo na internet. „Právě tento efekt je dnes výraznější než při zavádění zákona před deseti lety, internetové nakupování od té doby velmi zesílilo,“ uvedl Kovanda s odkazem na data Českého statistického úřadu, podle kterého za celý rok 2025 vzrostly maloobchodní tržby reálně o 3,5 procenta především díky internetovému a zásilkovému prodeji. Čistou ztrátu velkých obchodů tak odhaduje na 40 procent jejich hypotetického obratu, což z hrubého výpadku kolem 1,7 miliardy korun činí zhruba 700 milionů korun.

Ani těchto 700 milionů korun ale nelze zaměňovat za ztrátu české ekonomiky. „Část peněz totiž skončí u malých obchodníků, kteří dnes otevřít mohou, část v restauracích, na čerpacích stanicích nebo v jiných službách,“ vysvětlil Kovanda. Z pohledu celé ekonomiky dochází především k přesunu spotřeby mezi jednotlivými prodejci a dny. Zároveň je třeba rozlišovat mezi tržbou a ziskem, protože obchodníkům nevzniknou pořizovací náklady na neprodané zboží a ušetří část provozních výdajů, ačkoliv fixní náklady jako nájemné, odpisy nebo energie běží dál.

Ekonomicky tak nejde o to, že by Česko přišlo o miliardy korun spotřeby, ale spíše o to, kdo tuto spotřebu získá a kdy se uskuteční. „Současně se tím ukazuje určitý paradox zákona, zaměstnanec supermarketu o ploše 201 metrů čtverečních má dnes volno, zatímco zaměstnanec prodejny o ploše 199 metrů čtverečních pracovat může,“ popsal Kovanda. Hranice 200 metrů čtverečních je podle něj čistě administrativní a sama o sobě nemá ekonomické opodstatnění, proto debata o smyslu těchto omezení nekončí ani deset let po zavedení zákona.