Trumpova změna cen léků hrozí Česku šokem, varuje Kovanda

Česko a celou Evropu může v příštích letech zasáhnout lékový šok, který ohrozí dostupnost moderních a patentově chráněných přípravků. Upozornil na to ekonom Lukáš Kovanda v reakci na změny v americké cenové politice za vlády Donalda Trumpa.

Běžné léky, jako je paracetamol nebo antibiotika, v lékárnách nezmizí. Ohrožena je však dostupnost nejmodernějších léků na rakovinu, vzácná onemocnění, obezitu, cukrovku či neurologické a autoimunitní choroby. Podle @LukasKovanda americký prezident Donald Trump mění desítky let fungující systém. „Proč má americký pacient platit za stejný lék třeba dvakrát či třikrát více než Němec, Francouz, Čech, nebo Slovák?“ shrnuje Kovanda Trumpův argument s tím, že Spojené státy fakticky dotují levnější léky pro zbytek bohatého světa.

Trumpova administrativa prosazuje princip „Most Favored Nation“, jehož cílem je přiblížit americké ceny patentovaných léků cenám v jiných vyspělých zemích. Kovanda poukazuje na červencová data o inflaci, podle nichž léky na předpis v USA meziročně zlevnily o 3,1 procenta, což je nejvýraznější pokles od roku 1963. Vysoké americké marže přitom dosud výrobcům umožňovaly akceptovat nízké ceny v Evropě, kde státy a pojišťovny tvrdě vyjednávají.

Pokud by se nízká evropská cena stala argumentem pro snížení ceny v USA, kalkulace farmaceutických firem se dramaticky změní. Kovanda zmiňuje varovný příklad ze Švýcarska, kde mezi lednem 2025 a červnem 2026 nebyla přibližně třetina nových inovativních léků předložena k úhradě z povinného pojištění. Z dvaadvaceti nových přípravků jich výrobci kvůli obavám z amerického cenového režimu zadrželi sedm.

Mechanismus se ukazuje i u léků na obezitu, jako jsou Wegovy či Zepbound. U jejich budoucích nástupců, například tabletových GLP-1, nelze vyloučit prudké zdražení z nynějších přibližně pěti tisíc korun na zhruba deset tisíc korun měsíčně, případně oddálení jejich uvedení na český trh. Kovanda dále připomíná, že tlak na snížení cen v USA má podporu napříč politickým spektrem, když už za Joea Bidena umožnil Inflation Reduction Act vyjednávat ceny v rámci Medicare.

Přesun finanční zátěže z USA do zadlužené Evropy by v Česku dopadl na zdravotní pojišťovny, a tedy na zaměstnance, zaměstnavatele, živnostníky a stát. Pokud český daňový poplatník vyšší cenu nezaplatí, projeví se to horší dostupností léčby, kdy přelomový lék dostupný Američanům od roku 2027 dorazí do Česka až v letech 2028 či 2029. Pokud Česko nechce přijít o nejmodernější léčbu, bude muset podle Kovanda otevřít svou již tak dost vyprázdněnou peněženku.