„Skrytá reklama“. Odborník varuje před finančními radami na TikToku

Mladí lidé na Slovensku stále častěji hledají rady o investování a spoření na sociálních sítích u takzvaných finančních influencerů. Odborník Jozef Bárdy ze společnosti Simplea však varuje před skrytou reklamou a upozorňuje, že finanční gramotnost Slováků se za posledních 15 let výrazně nezlepšila.

Finanční gramotnost obyvatel Slovenska se podle týmového ředitele společnosti Simplea Jozefa Bárdyho za posledních 15 let výrazněji neposunula. „Když jsem v roce 2008 poprvé začal vzdělávat o finanční gramotnosti na školách, byli jsme na předposledním místě v EU. Dnes jsme na tom prakticky stejně,“ – konstatuje Bárdy. Za problém považuje i rozdíl mezi tím, jak lidé hodnotí své finanční vědomosti, a tím, jak ve skutečnosti s penězi zacházejí. Situaci navíc mění digitalizace, která sice informace zpřístupnila, ale ztížila hodnocení jejich důvěryhodnosti.

Digitální prostředí nemění jen způsob, jakým mladí získávají informace, ale i způsob, jakým utrácejí. Při bezhotovostní platbě peníze fyzicky nevidí, a jejich ubývání proto nevnímají tak bezprostředně jako u hotovosti. První výplata z brigády tak může velmi rychle zmizet na drobné nákupy nebo věci, které člověk ve skutečnosti nepotřebuje. Podle průzkumu agentury NMS tráví Slováci na sociálních sítích nejčastěji dvě až tři hodiny denně, přičemž z generace Z se do dvou hodin vejde pouze šest procent dotázaných.

TikTok, Instagram a další platformy se proto stávají místem, kde mladí hledají rady o penězích od takzvaných finfluencerů. Na rizika s tím spojená upozorňuje i Národní banka Slovenska, podle níž nemusí být každý internetový expert skutečným odborníkem a jeho doporučení mohou být zavádějící nebo skrytou propagací produktu. „Největším problémem je odpovědnost. Za radu z videa ji nenese nikdo – pokud se nevydaří, ztrátu nese pouze ten, kdo radu poslechl. Licencovaný konzultant podléhá dohledu NBS a za svá doporučení odpovídá. U videa však často nevidíte, kdo ho ve skutečnosti zaplatil,“ – upozorňuje Jozef Bárdy.

Sociální sítě mohou být prvním impulsem k zájmu o vlastní finance, informace je však třeba ověřovat a rozhodnutí nedělat jen na základě jednoho videa. „Investování by nemělo začínat výběrem produktu, ale pojmenováním cílů a komplexním pohledem na finanční situaci člověka. Jinak má nastavené finance student, který si odkládá první peníze z brigády, a jinak člověk, který řeší auto, vlastní bydlení, hypotéku nebo důchod. Portfolio proto musí být přiměřeně nastavené a spolu s klientem se má měnit i jeho finanční strategie,“ – vysvětluje Bárdy.

Sítě mladé ovlivňují i při samotném utrácení, když jim denně ukazují obraz úspěchu spojený s drahými značkami a elektronikou. „Nový značkový smartphone může stát 1 400 eur, zatímco o něco starší model se srovnatelnými funkcemi je dostupný přibližně za polovinu. Pokud telefon neslouží jako pracovní nástroj, který člověku vydělává peníze, cenový rozdíl je především nákladem na status. Stejná částka by přitom mohla vytvořit základ finanční rezervy nebo dlouhodobé investice,“ – říká Bárdy.

Významnou roli při první výplatě hrají rozhovory v rodině, které by měly být přirozenou součástí dospívání. „Úkolem rodičů není rozhodovat za něj, ale naučit ho rozlišovat mezi spotřebou, rezervou a dlouhodobým budováním majetku. Měli by ho také vést k ověřování finančních rad a vysvětlit mu, že cíle se postupně mění – od řidičského průkazu či auta přes vlastní bydlení až po zajištění na důchod,“ – popisuje Jozef Bárdy.

Základní princip spočívá v tom, že člověk si nejprve odloží peníze a až následně utratí zbytek. Při plánování může pomoci pravidlo 10 – 20 – 30 – 40. Deset procent příjmu má směřovat na krátkodobou rezervu, 20 procent na dlouhodobé investování, 30 procent představuje maximální strop splátek úvěrů a 40 procent zůstává na spotřebu. Pokud mladý člověk ještě úvěr nemá, část určenou na splátky může využít na zvýšení rezervy nebo investice. „Většina lidí čeká, zda jim po odečtení výdajů něco zůstane. Finančně úspěšní lidé to dělají opačně: z příjmu si nejprve odloží a žijí ze zbytku,“ – vysvětluje odborník.

Zodpovědný vztah k penězům se tak začíná formovat ještě před první výplatou a první konzultace s odborníkem může začít už při prvních vydělaných penězích z brigády, nikoliv až při řešení hypotéky.