Vláda je připravena zastropovat elektřinu, u paliv bude postupovat s V4
Vláda Andreje Babiše je připravena zastropovat ceny elektřiny, pokud se stanou neudržitelnými, a u pohonných hmot bude svůj postup koordinovat s ostatními státy V4. Uvedl to ministr průmyslu Karel Havlíček, zatímco šéf diplomacie Petr Macinka zmínil možnou úlevu pro uhlí z emisních povolenek.
Ceny pohonných hmot v Česku v uplynulém týdnu výrazně vzrostly. Podle údajů společnosti CCS stoupla cena benzinu Natural 95 v průměru o 1,88 koruny na 44,22 koruny za litr a nafta zdražila o 1,9 koruny na středečních 47,79 koruny za litr. Benzin byl naposledy dražší v srpnu 2022 a nafta je nejdražší od letošního dubna. Ministr průmyslu Karel Havlíček připomněl, že vláda již dříve reagovala zrušením zelené daně a dubnovým zásahem, čímž se vyrovnala okolním zemím.
„V případě pohonných hmot si budeme nadále se státy V4 vyměňovat informace a pokud někdo z nich dojde k závěru, že se bude regulovat, tak v tu samou chvíli k tomu přistoupíme taky,“ uvedl Havlíček v pořadu Partie na CNN Prima News. Zároveň zdůraznil nutnost řešit cenu elektřiny, protože plyn stojí kvůli mezinárodním konfliktům 80 eur za megawatthodinu oproti 30 eurům na začátku roku. Energie se podle něj pohybuje kolem 160 eur za megawatthodinu, což je několikanásobně více než v minulém roce.
Havlíček potvrdil, že při eskalaci cen elektřiny je vláda připravena zastropovat ceny u výrobců a obchodníků dříve než ta minulá, aniž by to bylo v neprospěch státního rozpočtu. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka uvedl, že k regulaci cen pohonných hmot je třeba přikročit ve chvíli, kdy bude situace neúnosná, což ale blíže nespecifikoval. Jako částečný zdroj problémů s cenami energií označil systém obchodování s emisními povolenkami a zmínil možnou, ač nepopulární, úlevu na uhlí. Situaci v Hormuzském průlivu podle něj ovlivnit nelze.
„Systém ETS1 a ETS2 je zelený tlak, který komplikuje situaci lidem. Mně přijde vůbec perverzní, že něco takového máme, protože to zdražilo elektrickou energii,“ míní Macinka. Šéf hnutí STAN Vít Rakušan na to reagoval slovy, že občané očekávají řešení, a poukázal na europoslankyni Danuši Nerudovou, která se stala zpravodajkou k těmto změnám. Rakušan vyzval k vypnutí ideologického předsudku vůči větrníkům a energetické zabedněnosti, protože závislost na fosilních palivech je strategicky nevýhodná. Havlíček s ním souhlasil, ale upozornil, že to stojí další stovky miliard korun navíc.
Po jednání V4 otevřel slovenský premiér Robert Fico otázku vztahu cen plynu a elektřiny. Diskutovalo se o jejich oddělení i o změně obchodování v Evropě, přičemž Fico poukázal na to, že Slovensko vyrábí 85 procent elektřiny bezemisně a je čistým vývozcem, ale firmy tam platí přes 100 eur za megawatthodinu. Maďarský premiér Péter Magyar upozornil, že středoevropské firmy čelí problémům kvůli vysokým cenám energií. V budoucím sedmiletém rozpočtu EU proto požaduje konkrétní podporu podniků při odklonu od ruského plynu a ropy, budování zásobníků a dalších energetických investicích.