Vidlákovy Původní Kydy popsal českou státnost jako cyklus odporu vůči Německu

Politický komentátor Daniel Sterzik (Vidlák) u příležitosti Dne české státnosti publikoval úvahu o historickém cyklu česko-německých vztahů. Podle jeho slov česká státnost vzniká i zaniká na schopnosti vzepřít se Německu, což ilustroval na příkladech od Boleslava I. po současné demonstrace.

Vidlák připomněl, že svátek 28. září vychází z bratrovraždy ve Staré Boleslavi. Podle něj Boleslav I. ukončil závislost na tehdejší Lipské burze a zastavil export energetických přebytků do Německa, který tehdy činil sto dvacet volů a pět set hřiven stříbra.

Sterzik tvrdí, že postavy jako Svatý Václav nebo Václav Havel fungují v české společnosti spíše jako kult než jako praktická politika. Skutečnou státnost podle něj zajišťují historické osobnosti, které se vzepřely německému vlivu, přičemž jmenoval Spytihněva, Přemysla Otakara, Karla IV., Jana Žižku, Jana Sladkého Kozinu, Palackého a Masaryka. Naopak Lužičtí Srbové podle něj z dějin mizí, protože podobný odpor neprojevili.

V textu Vidlák také reaguje na současné dění, když zmiňuje demonstranty na Staroměstském náměstí, kteří podle něj za německé peníze od nadací a politických stran vyzývají k volbě hnutí STAN. Vidlák dále uvedl, že ačkoliv je Česko německou kolonií, hospodářsky je na tom aktuálně lépe než Německo. Zmínil také německou stranu AfD a její představitelku Alice Weidel.

Vidlák zdůraznil, že Němců je desetkrát více než Čechů. Tento demografický poměr podle něj doprovází periodický cyklus, kdy se část obyvatelstva snaží o germánskou asimilaci a následně dochází k odporu. Jako příklad tohoto cyklu uvedl omluvy za odsun Sudetských Němců a udělování vyznamenání progermánským politikům. Českou státnost tak Vidlák definuje jako „pravidelné a periodické vzepření se Němcům“, které je následně kompenzováno uctíváním patronů.